Zastavení šesté - osada Ztracenka a osada Svatojánské proudy

Vzdálenost od začátku trasy: 4,27km; GPS: N49 50.110 E14 27.117

Stojíme na rozhraní mezi nejstarší chatovou osadou "Ztracenka" a jednou z nejmladších - osadou "Svatojánské proudy"

Legendární "Ztracenka" je spjata a historií trampingu, který je v Čechách dvacátých a třicátých let zvláštním sociálním jevem, který nemá jinde ve světě obdoby.
Základem Ztracenky bylo trampské tábořiště na prudkém pohybu divoce proudící Vltavy, kde si mladí nadšenci založili v r. 1918 osadu "Ztracená naděje" později zvanou Ztracenka.

Když vznikla štěchovická nádrž a voda zaplavila původní místo, osada se posunula výše.
Podmanivé prostředí vytvořené partou dobrých kamarádů dalo vznik trampským písničkám. Do osudu Ztracenky se zapsalo mnoho osobností - za všechny jmenujme alespoň Jaroslava Ježka a Oldřicha Kováře, člena opery Národního divadla. Památníček na Mravenčí skále nese jejich jména těch, na které osada s vděčností vzpomíná. Jejich odkaz kamarádství, optimismu a lásky k přírodě přebírají nové generace osadníků.

Trampské hnutí zrodilo po první světové válce v atmosféře zklamání mladé generace, jejíž nenaplněné tužby rozechvěl dvojí romantický proud: kult života v přírodě z románů spisovatele Jacka Londona, a dobrodružné příběhy éry němého filmu.
Na počátku třicátých let se stal tramping masovým hnutím. Vznikaly chatové osady a volné táboření v přírodě ustupovalo stabilizované rekreaci.

Živelné hnutí weakendových úniků do přírody zachvátilo část městské mládeže, hlavně z Prahy. Tito mladí lidé si osvojili název trampové. Nadevše si cenili kamarádství, měli rádi legraci a rádi zpívali. Nezazlíváme jim, že o přírodu neměli hlubší zájem, a že jim byla spíše kulisou, ve které snili svůj svět romantiky. Měli přírodu rádi svým způsobem, který odpovídal jejich představám.

Nejen touha po přírodě, ale i móda měla za následek růst počtu chat a chatových osad, který v současné době v okrese Praha - západ již přesahuje meze únosnosti a hlediska ekologické rovnováhy.
Paradoxem tohoto vývoje je skutečnost, že člověk v touze po čisté přírodě vlastně přírodu narušuje, protože se nespokojuje s přírodou jaká je, ale vnáší do ní prvky technické civilizace.

Při velkém rozsahu chatové rekreace jsou chatové osady objektivně jedním z činitelů působících negativně na přírodu. Mnohé osadní výbory pomáhají toto záporné působení omezovat. Příkladem jsou osady Ztracenka, Svatojánské proudy a SKOT, které spolupracují s lesní správou a s Českým svazem ochránců přírody. Jejich členové pomáhali 11. základní organizaci ČSOP brigádnickou prací na vybudování této naučné stezky.

Každého, kdo prochází po naučné stezce osadou Ztracenka, upoutá cit, s jakým jsou chaty zapojeny do přírodního prostředí, v tom je Ztracenka vzorem i pro ostatní osady.