Zastavení sedmé - osada Ztracenka

Vzdálenost od začátku trasy: 4,77km; GPS: N49 49.988 E14 26.977

Stojíme na rozhraní mezi nejstarší chatovou osadou "Ztracenka" a jednou z nejmladších - osadou "Svatojánské proudy".

Legendární "Ztracenka" je spjata a historií trampingu, který je v Čechách dvacátých a třicátých let zvláštním sociálním jevem, který nemá jinde ve světě obdoby.

Základem Ztracenky bylo trampské tábořiště na prudkém pohybu divoce proudící Vltavy, kde si mladí nadšenci založili v r. 1918 osadu "Ztracená naděje" později zvanou Ztracenka. Když vznikla štěchovická nádrž a voda zaplavila původní místo, osada se posunula výše.

Podmanivé prostředí vytvořené partou dobrých kamarádů dalo vznik trampským písničkám. Do osudu Ztracenky se zapsalo mnoho osobností - za všechny jmenujme alespoň Jaroslava Ježka a Oldřicha Kováře, člena opery Národního divadla. Památníček na Mravenčí skále nese jejich jména těch, na které osada s vděčností vzpomíná. Jejich odkaz kamarádství, optimismu a lásky k přírodě přebírají nové generace osadníků.

Trampské hnutí zrodilo po první světové válce v atmosféře zklamání mladé generace, jejíž nenaplněné tužby rozechvěl dvojí romantický proud: kult života v přírodě z románů spisovatele Jacka Londona, a dobrodružné příběhy éry němého filmu.

Živelné hnutí weakendových úniků do přírody zachvátilo část městské mládeže, hlavně z Prahy. Tito mladí lidé si osvojili název trampové. Nadevše si cenili kamarádství, měli rádi legraci a rádi zpívali. Nezazlíváme jim, že o přírodu neměli hlubší zájem, a že jim byla spíše kulisou, ve které snili svůj svět romantiky, než hluboký zájem.

Na počátku třicátých let se stal tramping masovým hnutím. Vznikaly chatové osady a volné táboření v přírodě ustupovalo stabilizované rekreaci.

Touha po přírodě, ale móda a omezené možnosti cestování měly za následek růst počtu chat a chatových osad, který v mnoha lokalitách přesáhl meze únosnosti a hlediska ekologické rovnováhy.

Paradoxem je, že člověk v touze po čisté přírodě ji vlastně narušuje, protože se nespokojuje s tím jaká je, ale aktivně ji "vylepšuje". Až budete procházet zdejšími chatovými osadami, můžete sami posoudit, jak se osadníci s tímto problémem vyrovnávají.

Nejčastější a nejvýznamnější negativní vlivy chatových osad:

• terénní úpravy okolí (mimo vlastní nebo pronajatý pozemek);
• vysazování nepůvodních druhů rostlin;
• kácení nebo ořezávání stromů a keřů v blízkosti chat;
• znečišťování okolí odpady (divoké skládkování);
• nevhodné nakládání s odpadními vodami.