Česky English

Fulltextové vyhledávání 2.0

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
27 28 29 30
Pálení čarodějnic ve Štěchovicích 30.4.2026
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21
Pozvání na Den otevřené zahrady 21. května 2026
22
Pozvánka do kina 22.5.2026
23 24
25 26 27 28 29 30 31
Drobečková navigace

Úvod > Turistika > Povltavská stezka - Naučná stezka Svatojánské proudy > Zastavení první - úvod

Zastavení první - úvod



Naučná stezky

GPS: N49 50.774 E14 25.067

Vážení a milí návštěvníci,

zveme Vás na 8 km dlouhou procházku naučnou stezkou, která na své trase podél Vltavy od Štěchovic do Třebenic na 12 zastávkách upozorňuje na některé zdejší přírodní zajímavosti.

Údolí mezi Štěchovicemi a Slapy dosahuje hloubky 280 metrů, při nadmořské výšce hladiny kolem 200 m n.m. Meandrovité řečiště poskytuje širokou stupnici životních podmínek od chladných a vlhkých severních strání až po slunné a vyprahlé jižní svahy. Tím je dán mimořádný ekologický význam této nevelké plochy, na níž žijí chladnomilná a vlhkomilná společenstva vedle teplomilných a suchomilných.

Tento úsek řeky - známý plavcům od 13. století jako Štěchovické, později Svatojánské proudy si i přes některé významné zásahy člověka stále zachovává vysoké přírodovědné a krajinářské hodnoty. Dokladem toho je, že spadá do přírodního parku Střední Čechy, na pravém břehu Vltavy bylo r. 1989 vyhlášena přírodní rezervace Kobylí dráha a vltavský kaňon je také součástí regionálního systému ekologické stability - regionálním biokoridorem a významným krajinným prvkem podle zákona o ochraně přírody č. 114/1992 Sb.

Nevýznamnější zásahem člověka byla výstavba přehrad:

Štěchovická přehrada se stavěla v letech 1939 - 43 a pod vodou její nádrže zmizely Svatojánské proudy. Charakter řeky zůstal zachován, jen její tok je téměř neznatelný.

  • Štěchovické jezero je nejmenší nádrží vltavské kaskády, je dlouhé 7,4 km a zaujímá plochu 114 ha. Toto vodní dílo slouží k odběrům pro energetiku ve štěchovické hydroelektrárně a k částečnému vyrovnávání špičkových odtoků ze slapské hydroelektrárny.
  • Důsledkem provozu vodního díla je časté kolísání vodní hladiny v rozmezí až 4,5 m, což znemožňuje uchycení pobřežní vegetace a způsobuje - po cestě dobře viditelnou - břehovou erozi. Také strmé svahy jsou vystaveny silné erozi. V důsledku toho má stezka tendenci místy nenávratně mizet v přehradní nádrži a je zde nahrazována mostky a povalovými chodníčky. Ochrana svahů a břehů proti erozi je hlavní funkcí zdejších lesů, ať se jedná o porosty přirozené nebo vysazené. Přispět k ochraně můžete i Vy, budete-li chodit pouze po stezce a nebudete sešlapovat a ničit okolní vegetaci.

Vodní dílo Slapy, dokončené v r. 1955, akumuluje vodu zejména k odběrům pro energetiku, zajišťuje minimální průtok pro vodárnu v Praze - Podolí, k potřebám plavby na dolním toku Vltavy a Labe a k částečné ochraně Prahy před povodněmi.

  • Ze Slapské nádrže hluboké až 60m vytékají spodní vrstvy vody. Ty mají po celý rok velmi nízkou relativně stálou teplotu, takže v létě Štěchovickou nádrž citelně ochlazují a v zimě brání jejímu zamrzání.
  • Změny hydrologických a mikroklimatických poměrů ovlivnily biotop některých druhů. Tak kromě běžných druhů ryb se v nezamrzající vodě rozšiřuje uměle vysazené druhy, jako americký pstruh duhový a pstruh obecný, kteří zde vytváří vzácnou jezerní formu. Na hluboké vodě se strmými břehy a nedostatkem vegetace již ale nenacházejí vhodné prostředí vodní ptáci.