Zastavení jedenácté - les a ptáci

Vzdálenost od začátku trasy: 6,30km; GPS:N49 49.531 E14 26.815

Les kolem Štěchovické nádrže má především funkci ochrannou: chrání svahy proti vodní erozi, tj. proti rozrušování a odplavování zemského povrchu dešťovými srážkami.

Břehové porosty vrby jívy, topolu černého i bílého a olše lepkavé chrání půdu před erozí. Ta je zde značná, protože pohyb vody působí na břehy nejen ve směru toku, ale také vertikálně kolísáním hladiny, která je důsledkem činnosti štěchovické hydroelektrárny.
Pro ochrannou funkci lesa a břehových porostů je důležité zachování jejich křovinného a bylinného patra.

Z listnatých stromů provázejí stezku ponejvíce habr, která má z našich stromů nejtěžší dřevo. Chrání svou korunou půdu před přeschnutím a přitom podrostu příliš nezaclání, takže umožňuje růst křovinného i bylinného patra.

Odhaduje se, že stoletý listnatý strom produkuje za hodinu až 1,7 kg kyslíku, což je množství, které potřebuje k životu 10 lidí na dobu 24 hodin.
Jestliže takový strom porazíme, museli bychom zasadit okamžitě 2.500 mladých stromečků, abychom vyrovnali kyslíkovou bilanci.

Les břehové porosty vytvářejí životní prostředí pro mnohé druhy živočichů. Ve zdejších lesích se vyskytuje přes 60 chráněných druhů ptáků a další druhy lze náhodně zastihnout. Houštiny břehovitých porostů prorostlé ostružiním, maliním i kopřivami jsou ideálním úkrytem ptáků hnízdících na zemi nebo při zemi. V lesních porostech je většina ptáků přirozeným regulátorem škodlivého hmyzu. Upozorňujeme na některé chráněné druhy:
Strakapoud i datel šplhají po kmeni stromu ve spirále vzhůru a silným zobákem vybírají larvy hmyzu. Na jaře se prozrazují svým datlím "bubnováním", které se nese až přes kilometr daleko. Tento zvuk vzniká rychlým kmitáním hlavy a bušením zobáku do dřeva. Je to jejich způsob ohlašování hnízdního teritoria.

• Strakapoud velký (Dendrocopus major) je hojnější než datel, vyniká pestrým zbarvením;
• Datel černý (Dryocopus martius) hnízdí dosud v několika párech v okolních lesích;
• Brhlík lesní (Sitta europea) obratně šplhá po kmeni hlavou vzhůru i dolů, což například datlové nedovedou. K hnízdění si vyhledává ve stromech dutinu, jejíž otvor zalepuje na potřebný rozměr hlínou rozmělněnou slinami;
• Střízlík obecný (Troglodytes troglodytes) hnízdí v křovinách pobřežních porostů nízko nad zemí. Zahlédnete-li jej, poznáte jej nejspíše podle krátkého zdviženého ocásku.