Štěchovice znak

Středočeský kraj (okres Praha-západ) R. 1848  panství Hradištko, kraj Berounský. V latinských textech Stiechovicium; v německých Štěchovitz.

První zpráva o Štěchovicích je z r. 1209, kdy patřila klášteru v Plasích. ale o vsi Štěchovice se již zmiňuje bula Přemysla Otakara I. z r. 1205, kdy byly jmenovány mezi majetkem blízkého ostrovského kláštera. Později se o Štěchovice dělily kláštery Ostrovský, Zbraslavský i Strahovský. Ve středověku se Štěchovice proslavily těžbou zlata.
 

Popis znaku : V patě modrého štítu je vycházející zlaté slunce, nad ním jsou ve dvou řádcích zlatá slova „HOR ZLATICH“ a v horních rozích štítu ven vykloněná zlatá hornická kladiva, mlátek vlevo.

Znak sportovního klubu

>>> více ke znaku Štěchovic >>>

	Vlajka Štěchovic
	U příležitosti oslav 800 let obce v roce 2005 požádalo zastupitelstvo obce parlament ČR o udělení vlajky a potvrzení znaku obce. Popis návrhu vlajky: Modrý list se dvěma bílými vlajícími klíny nad sebou, jejichž vrcholy jsou v polovině délky listu. K žerďovému okraji listu přiléhá žluté slunce s tváří o průměru poloviny šířky listu, se sedmnácti úplnými přímými stejně velkými paprsky, jejichž dva vrcholy ve svislé ose se dotýkají první šestiny horního a dolního okraje listu. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3. Autorem konečného návrhu vlajky a v současnosti používaného znaku obce je heraldik pan Stanislav Kasík.

Štěchovice v encyklopediích

Štěchovice, 1. Štěchovice, městečko v Čechách, hejtmanstvím smíchovském

městečko v Čechách na levém břehu Vltavy v hejtmanstvím smíchovském, okr. zbraslavském, má 88 d., 710 obyvatel č. (1900), faru u Sv. Kiliána, 4tř. škola, pošta, telegraf, četnická a paroplavební stanice, 2 mlýny, pilu, výrobu dřevných obručí, stavbu lodí, hrnčířství, plťařství *) a obchod s dřívím. Asi 1 hod. odtud výletní místo v romantickém údolí Svato-janské proudy , za letní doby četně Pražany navštěvované. Erb městský: v modrém štítě spatřuje se u zpodu vycházející zlaté slunce, nad ním zlatý nápis »Hor zlatich« a nad nápisem dvě hornická kladiva. Erb připomíná se r. 1533. [Štěchovice] připomínají se r. 1292 jako ves a zboží kláštera zbraslavského a ostrovského, k němuž do r. 1420 příslušely. R. 1437 zapsány Hanušovi a Janovi z Kolovrat, r. 1499 seděl zde Jeronym ze Skuhrova a v XVI. stol. dostaly se nejprve ke Konopišti a potom k Hradišťku.

Zdroj: Ottova encyklopedie

*) plťařství = starý výraz odpovídající vorařství, výroba a plavení vorů - pramenů. Vory nesloužili jen pro dopravu dřeva, ale i pro dopravu různých nákladů a lidí - viz. web Svatojánské proudy nebo web plavba cz . Poslední vor byl ve Štěchovicích postaven - odplul 1.7.2000 - viz. vor 2000 . Na Slovensku dnes používány jako vyhledávaná turistická atrakce např. na Dunajci .

Štěchovice

Štěchovice, městys v polit. okrese Praha-venkov (soud. okres zbraslavský), 152 domů, 810 obyvatel (1930), z nich národnosti české 800. R. 1940 bylo 1250 obyvatel. V místě je obecná a měšťanská škola (budova postavena 1934 a 1935). V l. 1910-12 byl zde postaven podle projektu Kamila Hilberta kostel sv. Jana Nepomuckého z nadace zdejšího rodáka Matěje Rady. R. 1938 se zde započalo se stavbou druhého stupně vltavských přehrad. Přehrada se buduje podle projektu Ing. J. Bartovského asi 1 km nad [Štěchovice]-emi (přístavištěm parníků). Zvláštností při zdejší elektrárně bude vysokotlaká elektrárna poháněná v době špičkových výkonů (denních) vodou z nádrže, umístěné na kopci 400 m vysokém, o objemu 500.000 m ³, do níž bude v noci (v době slabšího odběru) čerpána vltavská voda. Toto zařízení je rozpočteno asi na 100 mil. K. - 1939 byl odevzdán veřejnosti nový betonový most přes Vltavu, smělá stavba o jednom oblouku rozpětí 114 m.- [Štěchovice] jsou konečnou stanicí parníků Pražské paroplavební společnosti. Kraj kolem Štěchovic je hojně vyhledáván turisty. Jsou to zejm. proslulé Svatojanské proudy , dále krásné Kocábské údolí, kam nyní mnoho majitelů weekendových chat přenáší svá obydlí z území, které bude vzdutou vodou přehrady zasaženo. V lesích na stráních nad Vltavou a kolem Kocáby je postaveno na 700 takových chat. Zřizuje se nová turistická stezka ze Štěchovic podle Vltavy do Svatojanských proudů a uvažuje se o tom, aby nesla jméno Smetanovo, který zvěčnil krásy Vltavy. Ve Svatojanských proudech má býti postavena socha Smetanova.- [Štěchovice]jsou od naplnění  vranského zdymadla (od r. 1937) při odchodu ledů postihovány každoročními záplavami, které nabyly katastrofálního rozsahu zejm. r. 1940, kdy následkem ledové zácpy u Davle vystoupila voda o 10 m nad normál. hladinu a zatopila v samotných [Štěchovice]-ích více než polovinu obytných budov. Skladiště fy, provádějící stavbu zdymadla, bylo zničeno. Škoda v samotné obci dosáhla výše 8 mil. K, na staveništi přehrady 4 mil. K. Ředitelství pro stavbu vodních cest, jako stavebník vranského zdymadla, vykoupilo asi 50 objektů. Některé níže položené byly rozbořeny a postaveny jinde, jiné byly přestavěny a zvýšeny a na některé uvalena služebnost, podle které majitelé se zavázali zůstati tam s domy na vlastní nebezpečí. Ledové zácpy způsobované vzdutou vodou budou po výstavbě štěchovické přehrady odstraněny. -š.

Zdroj: Ottova encyklopedie nové doby

Stručná historie dolování zlata ve Štěchovicích

Do 14. až 17. století, prakticky do vpádu švédských vojsk v r. 1639, spadá dolování zlata na štěchovicku. Doly se řadily v pásu cca 8 kilometrů širokém mezi hlavními nalezišti v Jílovém a Novém Kníně. Ve Slapech pod kostelem byl výnosný důl "Bohatec", ve Třebenicích celá skupina dolů, o něž se dělili jednotliví nákladníci. Nejstarší byl důl "Červený" (dodnes uchovaný název místa na Červených horách), dále "Tovarišský"a "Sv.Bartoloměje". Později v r.1573 tam byly otevřeny šachty "Na svaté Paně Marii", "Sv.Barbora" a "Stražiště". V roce 1547 se kutalo na dole "Sybila" a "Hoškův". Několik hlubších dolů bylo na Červeném mlází nad Leštinou. Důl "Starý" byl hluboký 35 later, což je asi 70 metrů. Dále tam byl důl "Nový" a "Na vlčím". Kutalo se také podél Kocáby. Tam byly doly "Sv.Matouš", "Havran" a "Koštů". Poblíž dnešní štěchovické přehrady byly doly "Nové léto", "Sv.tří králů" a "Na sv.Jáně". Níže pod Krahujcemi byl důl "Český". Posledním, otevřeným v roce 1611 byl "Gotes Gáb". Místa kde se dolovalo, můžeme ještě dnes určit, podle zachovaných sutí, ve formě většího štěrku, ve stráních kolem Vltavy u Šlemína, u Třebenic, nebo v Kocábském údolí. Také štola u Kiliánského ostrova, dnes zakrytá chatou, je pozůstatkem dolování, nikoliv, jak se leckdy vykládalo, že se jedná o chodbu spojující Ostrovský klášter s Hradištkem. V Leštině, kde se od třebenické cesty odbočuje pěšina na Červenou horu, se říkavalo "U zvoničky". Tam asi stávala zvonička, která při provozu dolů sloužila jako signální zařízení. Na kopci nad slapskou silnicí se v jednom místě říká "u Janouškovy jámy". Tam asi před 110 léty do jedné šachty spadl myslivecký mládenec Janoušek.

Prameny: Historie obce Štěchovice - sepsal František Heřman za spolupráce pí Cihelkové, Karla Příhody, Květy Tomanové a Josefa Davida  

Podrobnější historii najdete na stránkách: