Historie obcí

    Historie obce Štěchovice

    Štěchovice v encyklopediích

    I. - II. vojenské mapování 1764 - 1783 resp. 1890 - 1858

    Archivní fondy - Štěchovice, kde by se dal najít zajímavý materiál pro článek z historie ...

Očekáváme Vaše příspěvky a velice rádi je zveřejníme.

<<< zpět na úvodní stránku <<<

Historie městyse Štěchovice (Szechowicze)

 Štěchovice jako celek nikdy nepatřily k jednomu panství. V kusých zápisech o vlastnictví je v průběhu historie zmiňováno hned několik církevních majitelů: Ostrovský klášter sv. Jana Křtitele na ostrově u Davle založený za knížete Boleslava II. a po jeho smrti (7. února 999) dokončený o rok později za Boleslava III. ,kde působil řád Benediktinů , Zbraslavský klášter s řádem Cisterciáků a konečně také Strahovský klášter založený 1143 řádem Premonstrátů. Vlastníci jednotlivých panství se často střídali a velkou komplikací při sledování těchto změn mezi jednotlivými vlastníky je rozdělení obce na několik částí.

    Nejstarším písemným záznamem je darovací listina z roku 1055, ve které kníže Spytihněv II. daroval Ostrovskému klášteru část osady Třebenice (3 chalupy). Její příslušnost k tomuto klášteru se zřejmě datuje k roku 999, což je letopočet založení kláštera. Kníže Boleslav daroval klášteru četné vesnice, ale Štěchovice nejsou v darovací listině výslovně uvedené. Z roku 1205 pak pochází Bula Přemysla Otakara I. , která potvrzuje výsady a práva kláštera - patřilo mu 24 vesnic, mezi nimiž jsou také jmenovány Szechowicze. Dle této listiny patřili v Třebenické části ke klášteru ještě "dva dědiníci s lesem, ježto hned vedle dřívějších statků leží." V roce 1388 patřilo k Ostrovskému klášteru 11 hospodářů. Roku 1420 byl klášter do základů zničen husity. Tím nastal praktický zánik Ostrovského kláštera a mniši přesídlili do Svatého Jana pod Skalou , kde měli pozemkové knihy a proboštství, které spravovalo majetky. V průběhu 16. stol. a po třicetileté válce (1618 - 1638), pak postupně ztratili svůj majetek na Ostrově a v jeho okolí.

    V roce 1436 vydal císař Zikmund majestát a učinil štěchovické podané svobodnými. Téhož roku si však Benediktini vymohli na Zikmundovi, navzdory protestům štěchovických lidí, navrácení dříve připsaných statků. Z finančních důvodů je však v roce 1499 zastavují Jeronýmovi ze Skuhrova. Bez bližšího určení letopočtu tato část Štěchovic byla připojena k panství Konopiště. Další záznam je z roku 1571, kdy Jan ze Šternberka - pán z Konopiště prodal svůj díl ve Štěchovicích Jiřímu Slepotickému ze Sulic. V roce1593 se majitelem stává Heřman Diviš a po jeho smrti Zuzana Šanovcová. Po ní vše zdědila dcera Kateřina, provdaná Hozlauerová z Hozlau. Od roku 1612 se stává majitelem hradišťského panství s poplužním dvorem a městečkem Štěchovice Adam Hozlauer z Hozlau.

    Podle zakládací listiny Zbraslavského kláštera z 1304 byla tomuto klášteru připsána část Štěchovic a to opět slapská část. V roce 1339 pak král Jan Lucemburský postoupil klášteru veškeré užitky ze zlatých dolů, nalezajících se u dvora Slapy. V zachovací listině z roku 1323 nacházíme rozdělení Štěchovic na dvě části samostatně pojmenované Czechowicz Maiori a Czechowicz Minori - Štěchovice malé a Štěchovice velké. Velké patřily klášteru Ostrovskému, Malé Zbraslavskému. Ani tento klášter nebyl za husitských válek ušetřen a 14.srpna 1420 byl husitskými vojsky vydrancován a vypálen. V roce  1421 byla kromě dvou usedlostí tato část obce připojena k Hradištku. (Hradištko náleželo ke klášteru Ostrovskému, V roce 1436 bylo připojeno k Lešanům. V roce1446 je Hradištko v držení Jeronýma z Čečelic, který prodal Hradištko s dvorem opatu Ostrovského kláštera Janovi.

    Za zmínku také stojí "soupis podaných i statků a poplatků z nich" ve strahovském urbáři z roku 1410. Podle této pozemkové knihy náležela ke Strahovskému klášteru část Štěchovic a to "dvůr poplužní s lesy a loukami. Ze statků podanských náleželo v té době 18 podaných, kteří zde měli své chalupy a městiště". V roce1421 připadla k strahovskému panství část Štěchovic, kterou roku1437 císař Zikmund listem daným zapsal v zástavu Hanušovi a Jindřichovi z Kolovrat za 430 kop grošů. V tomto listě jsou Štěchovice poprvé nazývány městečkem. V důsledku častého střídaní majitelů nejsou podchyceny všechny změny a tak od roku 1547 podle zápisu v zemských deskách je majitelem půlky Štěchovic Adam ze Šternberka. Ten předal tuto část v roce 1590 bratřím Adamu a Šebestianu Šanovcovým. Po jejích smrti se dědičkou stala Kateřina ze Šanova, provdané za Vratislava z Mitrovic na Mníšku. Tuto pak prodal Adamovi staršímu Hozlauerovi z Hozlau, který ji připojil ke svému hradištskému panství. Tím byly obě části Štěchovic na čas sjednoceny.

    Adam Hozlauer z Hozlau byl účastníkem stavovského povstání protestantských pánů proti katolickému králi Ferdinandovi a po prohrané bitvě na Bílé hoře 1621byl odsouzen ke ztrátě majetku. V těchto pohnutých dobách opět dochází k přerozdělování konfiskovaného majetku.

    V historických pramenech v souvislostech s majetnictvím Štěchovic, nalézáme též zmínku o klášteru v Plasích . Tento klášter se nachází asi dvacet kilometrů od Plzně. Byl založen v roce 1144 a podle darovací listiny z roku 1206, kterou vydal pražský arcibiskup Daniel III., byla tomuto klášteru připsána část Štěchovic, s největší pravděpodobností slapská část. Tato listina je tak druhou nejstarší listinou, týkající se Štěchovic. Další informace o této Štěchovické části chybí, ale lze předpokládat, že později byla v majetku strahovského kláštera. Ottův naučný slovník z roku 1906 se o Štěchovicích zmiňuje v souvislosti s rokem 1292, kdy byly Štěchovice připomínány jako ves a zboží kláštera zbraslavského a ostrovského, k němuž do roku 1420 příslušely. Ke Strahovskému klášteru v té době podle dostupných pramenů příslušel statek v Třebenicích, později nazýván Dvořákův.

    Z důvodu revize stavu země po třicetileté válce, bylo roku 1653 vydáno zemským sněmem nařízení  o sestavení berní ruly. Rula byla sestavována pro každý kraj samostatně. Pro Štěchovice je to rula z podbrdského kraje. Štěchovice jsou svými jednotlivými částmi zařazeny do tří panství: panství Štěchovice ke klášteru Strahovskému, panství davelské ke klášteru Svatojánskému (Ostrov) a panství Zbraslav a Slapy ke klášteru Zbraslavskému. Celá revize by se dala přirovnat k jakémusi sčítaní lidu včetně majetků. Byl to vlastně jakýsi první celostátní katastr, jedinečný v tehdejší střední Evropě. Nutno ještě dodat, že právě podle zápisů z berní ruly byla těžba zlata jednou, nikoliv jedinou z činností  místních obyvatel.

    Třicetiletou válkou prakticky až na drobné vyjímky končí období největšího rozmachu těžby zlata, období, které dalo Štěchovicům městský znak a slávu, a život lidí se začíná více podřizovat řece Vltavě, která od pradávna plnila úlohu čilé dopravní tepny na cestě do Prahy a zajišťovala z větší míry místnímu obyvatelstvu obživu.

 Prameny:

Historie obce Štěchovice podle Františka Heřmana

Emler - Registra Bohemia et Morawiae - II. fol. 970

Archiv český, roč.I. fol.  519, 450

Registra Bohemiae II fol. 266 - 268

Památky archeologické IV.

Listář Zbraslavský, fol. 27.

Převzato: copyright ©Speleo klub Kladno 2003

<<< zpět na obsah <<<

Štěchovice v encyklopediích

Štěchovice, 1. Štěchovice, městečko v Čechách, hejtmanstvím smíchovském

městečko v Čechách na levém břehu Vltavy v hejtmanstvím smíchovském, okr. zbraslavském, má 88 d., 710 obyvatel č. (1900), faru u Sv. Kiliána, 4tř. škola, pošta, telegraf, četnická a paroplavební stanice, 2 mlýny, pilu, výrobu dřevných obručí, stavbu lodí, hrnčířství, plťařství *) a obchod s dřívím. Asi 1 hod. odtud výletní místo v romantickém údolí Svato-janské proudy , za letní doby četně Pražany navštěvované. Erb městský: v modrém štítě spatřuje se u zpodu vycházející zlaté slunce, nad ním zlatý nápis »Hor zlatich« a nad nápisem dvě hornická kladiva. Erb připomíná se r. 1533. [Štěchovice] připomínají se r. 1292 jako ves a zboží kláštera zbraslavského a ostrovského, k němuž do r. 1420 příslušely. R. 1437 zapsány Hanušovi a Janovi z Kolovrat, r. 1499 seděl zde Jeronym ze Skuhrova a v XVI. stol. dostaly se nejprve ke Konopišti a potom k Hradišťku.

Zdroj: Ottova encyklopedie

*) plťařství = starý výraz odpovídající vorařství, výroba a plavení vorů - pramenů. Vory nesloužili jen pro dopravu dřeva, ale i pro dopravu různých nákladů a lidí - viz. web Svatojánské proudy nebo web plavba cz . Poslední vor byl ve Štěchovicích postaven - odplul 1.7.2000 - viz. vor 2000 . Na Slovensku dnes používány jako vyhledávaná turistická atrakce např. na Dunajci .

Štěchovice

Štěchovice, městys v polit. okrese Praha-venkov (soud. okres zbraslavský), 152 domů, 810 obyvatel (1930), z nich národnosti české 800. R. 1940 bylo 1250 obyvatel. V místě je obecná a měšťanská škola (budova postavena 1934 a 1935). V l. 1910-12 byl zde postaven podle projektu Kamila Hilberta kostel sv. Jana Nepomuckého z nadace zdejšího rodáka Matěje Rady. R. 1938 se zde započalo se stavbou druhého stupně vltavských přehrad. Přehrada se buduje podle projektu Ing. J. Bartovského asi 1 km nad [Štěchovice]-emi (přístavištěm parníků). Zvláštností při zdejší elektrárně bude vysokotlaká elektrárna poháněná v době špičkových výkonů (denních) vodou z nádrže, umístěné na kopci 400 m vysokém, o objemu 500.000 m ³, do níž bude v noci (v době slabšího odběru) čerpána vltavská voda. Toto zařízení je rozpočteno asi na 100 mil. K. - 1939 byl odevzdán veřejnosti nový betonový most přes Vltavu, smělá stavba o jednom oblouku rozpětí 114 m.- [Štěchovice] jsou konečnou stanicí parníků Pražské paroplavební společnosti. Kraj kolem Štěchovic je hojně vyhledáván turisty. Jsou to zejm. proslulé Svatojanské proudy , dále krásné Kocábské údolí, kam nyní mnoho majitelů weekendových chat přenáší svá obydlí z území, které bude vzdutou vodou přehrady zasaženo. V lesích na stráních nad Vltavou a kolem Kocáby je postaveno na 700 takových chat. Zřizuje se nová turistická stezka ze Štěchovic podle Vltavy do Svatojanských proudů a uvažuje se o tom, aby nesla jméno Smetanovo, který zvěčnil krásy Vltavy. Ve Svatojanských proudech má býti postavena socha Smetanova.- [Štěchovice]jsou od naplnění  vranského zdymadla (od r. 1937) při odchodu ledů postihovány každoročními záplavami, které nabyly katastrofálního rozsahu zejm. r. 1940, kdy následkem ledové zácpy u Davle vystoupila voda o 10 m nad normál. hladinu a zatopila v samotných [Štěchovice]-ích více než polovinu obytných budov. Skladiště fy, provádějící stavbu zdymadla, bylo zničeno. Škoda v samotné obci dosáhla výše 8 mil. K, na staveništi přehrady 4 mil. K. Ředitelství pro stavbu vodních cest, jako stavebník vranského zdymadla, vykoupilo asi 50 objektů. Některé níže položené byly rozbořeny a postaveny jinde, jiné byly přestavěny a zvýšeny a na některé uvalena služebnost, podle které majitelé se zavázali zůstati tam s domy na vlastní nebezpečí. Ledové zácpy způsobované vzdutou vodou budou po výstavbě štěchovické přehrady odstraněny. -š.

Zdroj: Ottova encyklopedie nové doby

<<< zpět na obsah <<<

Vojenské mapování

Kopie listu 142 I. vojenské mapování – josefské, 1764 -1768 a 1780 -1783 (rektifikace), měřítko 1: 28 800

Zvětšení listu 142 - velikost 3,08 MB

Výřez listu 142 Štěchovice, Masečín, Třebenice - velikost 151 kB

Jeho podkladem se stala Müllerova mapa zvětšená do měřítka 1: 28 800. Důstojníci vojenské topografické služby projížděli krajinu na koni a mapovali metodou "a la vue", česky to zní méně vznešeně - "od oka", tj. pouhým pozorováním v terénu. Současně s kresbou map vznikal vojenský popis území obsahující informace co v mapě nebyly - viz šířka a hloubka vodních toků, stav silnic a cest, zásobovací možností obcí, aj. Jeden důstojník za léto zmapoval až 350 km2. Velká pozornost byla věnována komunikacím (rozlišeny podle sjízdnosti – císařské silnice aj.), řekám, potokům i umělým strouhám, využití půdy (orná půda, louky, pastviny atd.) i různým typům budov – kostely, mlýny.

Díky barevnému rozlišení jednotlivých složek (mapy byly ručně kolorovány) je lze snadno identifikovat. Na okraji každého listu je seznam obcí a kolonky pro doplnění počtu obyvatel, koní apod., na některých listech však tato čísla chybí. Obsahuje je však podrobný vojensko-zeměpisný popis, který jen pro území Čech sestává z 19 rukopisných svazků.

Význam I. vojenského mapování mapování spočívá nejen v jeho podrobnosti, měřítku a téměř vyčerpávajícím písemném operátu, ale též v době jeho zhotovení. Zachycuje území Čech, Moravy a Slezska jako celek v době před nástupem průmyslové revoluce, v době největšího rozkvětu kulturní barokní krajiny a její nejvyšší diverzity. Před mapováním nebyla z finančních a časových důvodů vybudována síť přesně a astronomicky určených trigonometrických bodů. Proto pokusy o sestavení přehledné mapy monarchie, bez její kvalitní geometrické kostry, skončily neúspěšně. Kresba nešla jednoznačně napojit, bortila se, či překrývala.

Kopie mapového listu O_10_II   II. vojenské mapování - Františkovo1819- 1858, měřítko 1: 28 800

Zvětšení listu O_10_II - velikost 2,39 MB

Výřez listu O_10_II Štěchovice, Masečín, Třebenice - velikost 377 kB

Jeho vzniku předcházela vojenská triangulace, která sloužila jako geodetický základ tohoto díla, oproti I. vojenskému mapování můžeme tedy sledovat zvýšenou míru přesnosti. Podkladem byly mapy Stabilního katastru v měřítku 1 : 2 880, což mělo také pozitivní vliv na přesnost map. Z výsledků tohoto mapování byly odvozeny mapy generální (1: 288 000) a speciální (1: 144 000).

Obsah mapy je v podstatě totožný s I. vojenským mapováním, přidány byly pouze výšky trigonometrických bodů (ve vídeňských sázích), avšak zobrazovaná situace se velmi liší. Mapy II. vojenského mapování vznikaly v době nástupu průmyslové revoluce a rozvoje intenzivních forem zemědělství, kdy vzrostla výměra orné půdy za 100 let o 50% a lesní plochy dosáhly u nás historicky nejmenšího rozsahu.

Zdroje:

© 1^st (2 ^nd ) Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna

© Geoinformatics Laboratory, University of J.E.Purkyne - http://www.geolab.cz
© Ministry of Environment of Czech Republic - http://www.env.cz

    Staré mapy Českých zemí
 

<<< zpět na obsah <<<

Archivní fondy a sbírky v České republice

Výsledky vyhledávání - Štěchovice......

<<< zpět na obsah <<<

<<< zpět na úvodní stránku <<<