Slapy nad Vltavou

Vítáme vás v kostele sv. Petra a Pavla

 Vyšehradský kanovník, pokračovatel Kosmovy kroniky, zmiňuje v roce 1136 zázračném uzdraveni venkovské ženy na přímluvu sv. Gotharda. Tato žena pak byla přenesena ke kostelu sv. Gotharda ve Slapích. Zda se jedna o „naše“ Slapy, nelze dokázat. Blízkost kostela sv. Kiliána, jehož uctívání přinesli mniši z Bavorska, kde byl sv. Gothard v té dobu nejoblíbenějším světcem, však tuto teorii zcela nevylučuje.

Král Václav II. daroval Slapy zbraslavskému klášteru  cisterciáků hned při jeho založeni r. 1292. Když r. 1308 bavorská vojska plenila českou zemi, jejich pleněni neunikl ani zbraslavský Klášter, ani slapský cisterciácký dvůr, kam se 9 mnichů ze Zbraslavi uchýlilo. Již ve 14. století byl kostel ve Slapech kostelem farním, a nejstarším známým  farářem byl Václav do r. 1374. Po husitských válkách připadly Slapy i s kostelem Karlštejnu. První zmínku o „kostele sv. Petra a Pavla“ nacházíme v roce 1644.

Nynější kostel sv. Petra a Pavla patří k zajímavým barokním kopulovým stavbám. Zatímco Antonín Podlaha v r. 1909 ve svých „Posvátných místech Koruny české“ uvádí rok stavby kostela 1693, restaurování v r. 1912 odkrylo v kopuli erb zbraslavského opata Tomáše Budecia a rok 1716, což by nasvědčovalo, že kostel byl dokončen a vysvěcen až za tohoto opata a podepřelo by tak ne nezajímavou teorii, že se jedna o stavbu významného barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho. Výskyt jmen řemeslníků v křestních matrikách slapské farnosti z počátku 18. století by také dosvědčoval, že v tuto dobu se ve Slapech stavělo.

Pozoruhodná je osmiboká stavba, téměř výlučně se vyskytující v plánech zmíněného stavebního velikána. Tento půdorys by odpovídal zvláštnímu zasvěceni slapského kostela sv. Petra a Pavla  Panně Marii Zbraslavské, jehož cennou kopii uchovával kostel až do 70. let, kdy neznámí zloději tento obraz ukradli.

Hlavni oltář je barokní, na zadní stěně, tvořící pozadí oltáře, je ve štuku proveden baldachýn, držený anděly, pod ním oválový obraz sv. Bernarda, zakladatele cisterciáků. Oltářní obraz na plátnu představuje sv. Petra, jemuž odevzdává Ježíš klíče a vedle něhož klečí sv. Pavel. Oba světci jsou pak vyobrazeni také v sochách, stojících po stranách v oknech. Osmiboká loď kostela má velkou cihlovou klenbu, na kopuli lucernovitou vížku s osmi okénky. První okna poblíž presbytáře  mají malby na skle „Srdce P.Ježíše“ a „Srdce P.Marie“, jež věnovali manželé Karel a Marie Jaruškovi a zhotovil J.Kryšpín v Praze.

V kopule jsou vyobrazeni čeští světci a patroni kostela, patrně od Daniela Pittnera z let 1713 - 1716, který namaloval také zmíněný erb opata Budecia přímo na předělu presbytáře a lodi.

V lodi stoji na jedné straně barokní kazatelna, naproti ní pak oltář bývalého obrazu zbraslavské Madony. Před tímto oltářem je vzácné kuté rameno na věčné světlo. Poblíž tohoto oltáře je umístěna ve výklenku socha Lurdské P.Marie. Při výzdobě výklenků byl použit kříž z dolů příbramských.

V dalších rozích stoji naproti sobě boční barokní oltáře z počátku 18. století. Vpravo je obraz sv. Anny, chovající na klínu Ježíška, po stranách obrazu reliéfy sv. Josefa a sv. Jáchyma. Naproti je obraz sv. Jana Nepomuckého, po jeho stranách reliéfy sv. Šebestiána a sv. Rocha.

Nejblíže ke vchodu jsou dva další oltáře z pozdější i barokní doby. Napravo obraz vystihuje Ježíše, sklánějícího se z kříže k sv. Bernardovi, vedle obrazu jsou sochy sv. Barbory a sv. Kateřiny, původně umístěné ve výklencích u hlavního oltáře a vlevo je obraz čtrnácti sv. pomocníků, vedle něhož jsou sochy sv. Václava a sv. Floriána, původně v bočních oknech presbytáře.

Při vchodu do kostela jsou zazděny dva náhrobní kameny s českými nápisy: paní Lidmily Lhotákové ze Lhoty (+1748) a pani Kateřiny Muškové, choti slapského správce (+1786). Při vstupu do kostela je na horní stěně možné také vidět erb hraběte Theobalda Westphalen, který byl patronem zdejšího kostela.

Na kostele jsou instalovány sluneční hodiny. Více viz. Sluneční hodiny v České republice a na Slovensku.

Mate-li zájem o prohlídku interiéru kostela, informujte se na faře ve Štěchovicích (telefon: 257 740 112, email: fara@stechovice.info), rádi vám vyhovíme.

  Historie kostela sv. Petra a Pavla ve Slapech - formát

GPS: Loc:49°48'50.77"N, 14°23'53.4"E

 Kostel najdete zde

Obce, které patří k farnosti Slapy:

Buš, Čim (kaple sv. Fabiána a Šebestiána), Korkyně, Krámy (kaple sv. Petra a Pavla), Křížov, Nové Dvory, Přestavky (kaple Panny Marie), Rovínek (poutní kaple Nanebevzetí Panny Marie z r. 1841), Slapy, Třebenice (kaple Povýšení sv. Kříže).

Obec Slapy nad Vltavou

Obec Slapy je samostatnou obcí, která sice nepatří k obci Štěchovice, ale historicky, geograficky a lidsky jsou tyto obce spojené a provázané. Slapy také patří do spojených farností Štěchovice, sv. Kilián a Slapy. Také chceme poopravit bohužel rozšířené mínění, že Slapy jsou pouze vodní nádrží nad stejnojmennou přehradou.

Základní statistická data
První písemná zpráva	1292	Počet obyvatel	636
Nadmořská výška	358 m n.m.	Podíl žen	52,4 %
Základní školy		Průměrný věk	42,6
Podnikatelské subjekty	173

Obecní části:
Slapy
 

 Podrobnosti o obci dle Informačního systému o území
 Podrobnosti o obci dle Ministerstva pro místní rozvoj

Obecní úřad

Najít na mapě

Slapy - stručná historie

    Slapy, Slapská přehrada - kdo by dnes neznal tato jména! Mnoho lidí tato místa navštívilo, pro ostatní je především Slapská přehrada obecně známým pojmem. Přehrada spoutala prudkost řeky, postůjte však na koruně hráze  a vzpomínejte!

     Slapy jsou starodávným místem, nejstarší zmínka o nich nese letopočet 1292. Toho roku založil král Václav II. Zbraslavský klášter, který dostal jako nadaci rozsáhlé pozemky a řadu vesnic, mezi jinými i Slapy a přilehlé Přestavlky. Soudí se, že název Slapy pochází od slapů - peřejí,  kterými začínaly Svatojánské proudy.

    Roku 1308 je zaznamenáno vyplenění obce bavorskými žoldnéry, které k zajištění své moci do země povolal tehdejší král na českém trůně, Jindřich Korutanský. Ti přitáhli k opevněnému klášternímu dvoru a žádali výkupné.  Dostali 15 kop grošů, dvůr tedy nevypálili, ale vydrancovali okolí. Z roku 1339 máme zprávu o těžbě zlata v těsné blízkosti vesnice, tehdy Jan Lucemburský připsal výnosy z těžby Zbraslavskému klášteru.

     Po Čáslavském sněmu r. 1421 připadl slapský dvůr k panství karlštejnskému. V roce 1436 císař Zikmund věnoval Slapy Jakubovi z Řitky, krátce nato se majiteli stali Hanuš a Jindřich z Kolovrat. Po husitských válkách slapský dvůr zpět vykoupil Zbraslavský klášter,  v jehož vlastnictví zůstal až do roku 1785. Tehdy byl klášter výnosem Josefa  II. zrušen. Z tak zvaného “náboženského fondu”  slapský majetek zakoupil Karel Bedřich Korb z Weindenheimu. Nebyl oblíben, v roce 1846 - dva roky před zrušením roboty, muselo vzpouru  třinácti vesnic proti němu potlačit přivolané vojsko. V roce 1881 Weidenheimové panství  prodali  Bedřichu Westphalenovi. Po I. světové válce se dalším majitelem stal bankéř a průmyslník Bohumil Bondy. Pro svůj židovský původ však v roce 1938 musel emigrovat. Jeho rodina postavila na Slapech nový zámek.

      Život obyvatel býval těžký. Zdejší kraj byl odloučený a nikdy neoplýval bohatstvím, půda byla neúrodná a spojení s ostatním světem špatné. Byla to Vltava, která obyvatelům Slap přinášela obživu. Dalším zdrojem byla práce na slapském dvoře a  v lese. V obci bývala také cihelna i panský pivovar. Teprve později někteří obyvatelé získali zaměstnání v Praze, kde pobývali přes celý týden. K významnější změně došlo teprve ve 30. létech, kdy nastal příliv “letních hostů” a bylo započato i se stavbou chat na Vyhlídce.

       Existence slapské fary je písemně doložena již od 14. století a slapské panství je často zmiňováno v písemnostech Zbraslavského kláštera. Málokdo však tuší, že máme mezi sebou svědka oněch dávných dob. Největší ze čtyř zvonů na věži kostela sv. Petra a  Pavla byl ulit mistrem Bartolomějem v roce 1525! Kolik asi ohlásil ze těch téměř pět století nejrůznějších událostí, kolik generací našich předků zval k  bohoslužbám! Snad zázrakem se nestal obětí dvou   rekvizicí a jeho ušlechtilý kov nemusel posloužit válečným účelům. Dnes v nádherném akordu  společně zní se dvěma menšími zvony, z nichž Sv. Václav pochází z roku 1994.

       Samotný kostel sv. Petra a Pavla je perlou baroka v našem kraji. Byl údajně postaven podle plánů Jana Santiniho roku 1693, za zbraslavského opata Wolfganga Lochnera. Tvoří dominantu obce a  s jeho architektonickou krásou si pranic nezadá ani pohled do typické povltavské krajiny z ochozu, který stavbu obklopuje. Vnitřní zařízení bylo však velmi ochuzeno několikanásobným vyloupením. Tak v roce 1978 byla m.j. uloupena vzácná kopie Zbraslavské Madony a v nedávné době i cenný betlém.  Charakteristickým doplňkem kostela je márnice, která je nyní ve velmi ubohém stavu. Ve středu obce, vedle kostela, stojí budova školy, prvně zmiňovaná v roce 1669.

        Na slapském hřbitově u jižní zdi je hrob, označený tabulkou: Ing. Rolf Formis, zavražděný nacisty 23.1.1935. Byl jednou z obětí již tehdy nastupujícího nacismu. Jako uprchlík z Německa poměrně silnou vysílačkou z hotelu Záhoří v místech dnešní Slapské přehrady vysílal necenzurované zprávy a komentáře k  situaci hitlerovského Německa. Byl proto vyslaným komandem přímo v hotelu zavražděn.

V obci se nachází Vojenský rehabilitační ústav, zřízený z bývalého hotelu Sázava. Za rekreací a odpočinkem do okolí Slap dojíždějí tisíce lidí. Rekreanti a chataři tak několikanásobně převyšují počet stálých obyvatel. Tento stav však mimo nesporné výhody obci přináší i řadu problémů.

Počet obyvatel (včetně Přestavlk): 97 (1750) - 877 (1850) – 1006 (1880) - 868 (1900) – 886 (1930) - 1030 (1950) – 829 (1961) - 710 (1970) – 691 (1982) – 527 (1991) - 636 (2003).

Zpracoval Jaroslav Schröffel, Copyright © 2003 Proudy č.37

    Stručná historie obce Slapy - formát

Fotografie obce Slapy naleznete na:

    Slapy - restaurace U Neužilů

<<< zpět <<<